Synagogu darovala česká židovská obec našemu spolku v roce 2023
Správa haberské synagogy
Synagoga je v Habrech doložena k roku 1648, můžeme však předpokládat i starší existenci. Stála na jiném dosud ne zcela přesně doloženém místě na jih od centra města, kde se nacházelo v novověku větší židovské osídlení (kolem dnešní ulice Brodská). Tato synagoga v roce 1688 vyhořela, hned následujícího roku však byla na témže místě znovu vystavena. V letech 1821–1823 byla tato stará synagoga zbořena kvůli svému havarijnímu stavu
ohrožujícímu bezpečnost věřících i okolí a místo ní byla nová budova, která si svůj charakter dochovala až do dnešních dnů. Před 2. světovou válkou přenechala haberská židovská obec synagogu evangelické církvi. V roce 1967 bylo rozhodnuto o její přestavbě na kino. Po roce 1989 připadla synagoga v restituci Židovské obci v Praze, která ji roku 2023 darovala spolku Habry z. s.
Historie židů v Habrech
První doložený záznam o Židech v Habrech pochází z roku 1341. Král Jan Lucemburský uvádí ve výčtu celních sazeb pro Habry pokyn odpustit Židům starý celní poplatek a stanovuje jiný, jenž má být vybírán od Židů živých a mrtvých. Zřejmě se jednalo o vybírání poplatku pro pohřební průvody, jelikož vzhledem k malému počtu židovských hřbitovů museli Židé putovat s mrtvými na velké vzdálenosti. Pramen tedy nedokládá existenci židovské komunity přímo v Habrech. Ta je doložena až od 17. století. Největšího rozkvětu dosáhla obec ve století devatenáctém. Židé se podíleli na životě obce, hospodářství, měli zde vlastní synagogu a hřbitov.
- 1724: 22 rodin
- 1783: 19 rodin přímo v Habrech
- 1793: 27 rodin, celkem 131 osob
Adolf Stránský
V domě čp. 81 se 8. dubna 1855 narodil slavný novinář a politik Adolf Stránský. Židovský rod Stránských je doložen v Habrech už na konci 18. století. Otec Adolfa Šolomon se živil jako povozník a v roce 1860 se přestěhoval i s celou rodinou do Německého Brodu. Zde absolvoval Adolf Stránský gymnazijní studia, po kterých nastoupil na práva ve Vídni. Od 90. let 19. století se čile angažoval v politickém boji za česká práva. V roce 1893 vystoupil jako jeden z obhájců v procesu s tzv. Omladinou a ve stejném roce se rozhodl k podpoře svých názorů a k propagaci českých zájmů založit nový deník na Moravě Lidové noviny. Vyvrcholila tím jeho snaha po zřízení strany liberálního charakteru na Moravě, jež spolupracovala s mladočeskou politickou scénou. Z ní se ke konci první světové války zformovala strana národní demokracie, za kterou byl Adolf Stránský nominován v první československé vládě na ministra obchodu. Svoji neohroženost v kritice a v boji za právo prokázal mnohokrát ve svých novinových článcích, poslaneckých vystoupeních (za poslance byl zvolen již za Rakouska Uherska), advokátní praxi a v prosazování vzdělanosti a kultury. Stál např. u jednání za česko-německá vyrovnání či založení české univerzity v Brně. K Habrům si uchoval vřelý vztah po celý život, čehož dokladem je jeho dopis uchovaný v kronice města. Adolf Stránský zemřel 18. prosince 1931 v Brně.
FAQs
Chcete nás podpořit?
Samo a zadarmo se to bohužel neudělá. Pokud máte Habry rádi a chtěli byste přispět na opravu synagogy budeme moc rádi.